Jaký jste posel

Úryvek z audioknihy Dona Miguela Ruize Pátá dohoda
 

Paradoxy

7. srpna 2016 v 20:13
http://slideplayer.cz/slide/5813376/
www.mitrofanova.eu/zajimavosti/paradoxy-dnesni-doby.pps

Utajený pochod

4. srpna 2016 v 21:17

Pochod za mír na Ukrajině
https://youtu.be/So6ybd9EcA0
 


Tři diagnozy

31. července 2016 v 17:57 |  Moudrosti od různých autorů
Prof. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, (* 14. května 1950 Žirovnice) je český psychiatr, pedagog, premonstrátský jáhen a esperantista. Působí v Pelhřimově.

Co se stalo s naší dobou?

Zažíváme vážnou krizi? Proč mají najednou lidé pocit, že se něco zlomilo, a cítí se zklamaní? Co nás v budoucnosti čeká? Každý student lékařství je už od prvního ročníku studia veden svými profesory k tomu, aby si u každého pacienta položil dvě zásadní otázky - proč a jak. Proč má nemocný potíže? Otázka diagnostická, která vede k určení choroby. Jak ji léčit? Otázka terapeutická, hledání cesty k uzdravení. Je-li naše společnost nemocná, a ona bezesporu nemocná je, klademe si obě otázky všichni.
Až na několik vrcholných politiků, kteří mají většinou jiné starosti, než jaké musí řešit lid obecný.
Ovšem co hlava, to názor. Jedni ze současného stavu obviňují komunismus, jiní konzumismus, další neoliberalismus nebo hédonismus.
Z mého pohledu nepůsobí v této zemi tajemné abstraktní -ismy, ale hlavně tři silně zhoubné choroby.
1-Ztráta studu,
2--rozvoj společnosti bez respektování přirozených
společenských norem
3- pocit tíživé bezmoci. Diagnóza "Žijete v zemi, kde nic není hanba!" Těmito slovy zhodnotil student z Asie svůj roční pobyt v České republice.
Čím kratší, tím výstižnější bylo jeho hodnocení klimatu v naší zemi. Měl pravdu.


Z české kotliny se kamsi vytratil stud.
Pojem hanba je dnes už srozumitelný málokomu.
Dítě se nestydí zesměšnit učitele, muž se nestydí opustit ženu a děti kvůli milence, potomci se nestydí zvednout ruku na své rodiče, není žádnou hanbou žít jako parazit nebo veřejně propagovat zlo.

Proč by se tedy měli politici ve službách mafií stydět lhát, krást a podvádět? Svoji velikou vinu na tomto stavu mají také ty sdělovací prostředky, které z banality dělají tragédii a z tragédie banalitu.
Žijeme v době, která propaguje nosit všechno naruby.

Normy chování nám prezentují svým nenormálním chováním duchaprázdné celebrity všeho druhu.

Z pořadů některých televizních stanic, které by měly kultivovat lidskou duši a zjemňovat smysl pro krásu, pravdu a dobro, teče většinou krev, adrenalin, testosteron...
Z této skutečnosti chápu, proč se užívá termín televizní kanály. Kdykoli stojím jako soudní znalec z oboru psychiatrie u soudu, který projednává činy mladého delikventa, mám skoro pokaždé tendenci na lavici obžalovaných posadit systém, který vládne v této zemi a jehož jsou mladí lidé obětí.
Ale koho to zajímá? Politiky v žádném případě!
Obyčejní smrtelníci v této zemi trpí oprávněnými pocity nespravedlnosti a křivdy, ale parní válec politiky a byznysu si vesele jede dál. A proč by ne! Sliby, fráze a široké úsměvy těch (všeho)schopných z předvolebních plakátů tak snadno a rychle shoří pod jeho kotlem. A nikdo se opět za nic nestydí.
Místo domu barabizna Pokud chtěl kdysi zedník postavit pevné a rovné stavení, potřeboval k tomu kromě kamenů a cihel ještě maltu a olovnici. Maltu, aby držela pohromadě jednotlivé kameny a cihly; olovnici, aby stěny byly rovné.
Stavitelé moderní polistopadové společnosti začali sice ke stavbě používat ekonomické kameny a právní cihly, tedy stále nové a nové zákony a předpisy, ale absolutně odmítli používat pojivo a ctít svislou rovnou stěnu.
Kladou cihlu na cihlu bez malty, která se míchá z pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti.
Dřív se této pojivové směsi říkávalo sedm hlavních ctností.
Z olovnice, která se řídí přírodním zákonem gravitace, si udělali kyvadlo.

Mimo jiné je u staveb běžné, že se kameny dávají do základů a cihly na ně.
Tedy zákony jsou nad trhem, ale u českého projektu je tomu naopak. Trh jako by byl nadřazený zákonům.
Bez malty a s kyvadlem v ruce se dá postavit leda tak barabizna. Tolik k diagnóze. Terapie Jsou dvě řešení.
Buď to nepovedené stavení zbourat, anebo z něho zavčas utéct.

V prvním případě by šlo o revoluci, ve druhém o emigraci. Pokud bych jako léčebnou metodu navrhl revoluci, mohl bych být zažalován za trestný čin poškozování cizí věci. Skutečně cizí věci.
Obávám se totiž, že už nám v této zemi nepatří ani ta vratká barabizna.

Pokud bych navrhl terapii emigrací, může mi být položena otázka, kam utéct.
Do některého evropského státu určitě ne, protože evropský dům opravují ti samí architekti, kteří nám pomáhali s projektem stavby oné vratké chatrče.
Staví také bez mravnosti a s kyvadlem v ruce.
Třetí chorobou je epidemicky se šířící pocit bezmoci.
Nějak se v něm začínáme postupně utápět všichni.
Jednou za několik let je nám sice hozen záchranný člun v podobě voleb, ale brzy se ukáže, že i on je děravý. Zklamání vystřídá bezmoc.
A právě ona bezmoc spojená s pocitem bezvýchodnosti je silně nebezpečná.
Trvá-li dlouho, začne se měnit v agresi.

A ta tady již je. Dokonce i mezi školními dětmi lze zachytit její silný nárůst.
Zavinili jsme si to i my sami, když jsme přijali převrácený životní styl, který nám našeptává: "Žij bohatě navenek a chudě uvnitř!"
Pokud neprovede náš národ proměnu a nezačneme žít bohatě uvnitř a chudě navenek, nemáme šanci...

Potom i mně samotnému nezbude nic jiného, než abych zamkl ordinaci, přestal diagnostikovat, navrhovat terapie a utekl se schovat. Rovnou mezi šílence.

Nebude v tom ani trochu zbabělosti a nebudu tam sám.
Bez vnitřní proměny a bez pokání tam skončíme brzy VŠICHNI!

Zdroj https://www.facebook.com/Jaroslav.Maxmilian.Kasparu/posts/317107708421931

Probuďte v sobě lásku

27. července 2016 v 6:19 |  Transformace
22.7.2016
Probuďte v sobě lásku
Máte před sebou těžké časy, lidé Země. Budete stále více konfrontováni se sebou samými, se svými strachy a bolestmi. Je zde mnoho negativní energie, která musí být odbourána z vašich duší. Vaše duchovní podstata je čistá láska, avšak mnohdy pohřbená pod těmito nánosy. Není potřeba se tomuto bránit. I přesto, že tyto procesy jsou bolestné. Ale je to velice důležité. Dostáváte se do přechodu, období, kdy se bude rozhodovat, kdy budou kladeny vysoké nároky, požadavky na postup, do doby, kdy rozkvět duše probudí celé národy. Avšak pozor na falešné proroky. Chtějí vás zbrzdit. Veškeré informace je potřeba vyciťovat srdcem. Věřte pouze sami sobě. Vaše obavy ve vás totiž zhmotňují ty nejtěžší zkoušky a též noční můry a děsy. Pokud ve snech prožíváte dramata, utíkáte sami před sebou, před přijetím zodpovědnosti za svůj život. Toto vás vede ve zkušenostech toto reality neustále do střetů se sebou samými, s lidmi kolem vás. Buďte bdělí, všímejte si znamení. Světy kolem vás nejsou neměnné. Dochází k mnohým prostupům, portály získávají větší elastičnost, prostupnost. Ano, je potřeba vysoké naladění na prostup. Avšak mnohdy vás může vtáhnout potřeba zkušenosti, to, abyste posílili svou víru. Mnozí touží po důkazech toho, že nejste sami. A vidíte jich stále více. Avšak některým nepomohou ani důkazy, jak jsou neustále zatvrzelí. Nebojujte se svým egem, podrobte se a přijměte toto jako skutečnost. Neboť brzy budete ohromeni, jaké světy se kolem vás objeví, vaše realita se změní. Každý tvoří sám svou silou, svým srdcem. Dokážete vytvořit světy láskyplné, bez válek a násilí. Avšak musíte v sobě probudit lásku. Teprve pak pochopíte a uzdravíte se. Lidé Země, pamatujte, že nejste sami. Máte silnou ochranu, máte spoustu možností a příležitostí změnit sebe a změnit své životy. Nechtějte vše ihned a buďte připraveni chytiti příležitost za "pačesy". Brzy budete nuceni spojit se a pracovat pro dobro vás samých, pro dobro celku. Jsem s vámi a máme pro vás mnohé dopovědi. Milujeme vás a žehnáme vám.

+420775675197
ICQ: 222-449-560










ŽIVOTNÍ ENERGIE

8. května 2016 v 18:02 | Marie Blankytná |  O naší duši


automatická kresba - POSÍLENÍ ŽIVOTNÍ ENERGIE - Jana Michaela

-----------------------------------------------------------------------------------------

Jadnou jsem dala otázku . Prosím , můžeš mi objasnit , jak je to s naší životní energií ?

Odpověď zněla :

" ANO, mohu vnést světlo do vašeho tápání.
Vaše životní energie v určitém množství byla dána do energií vaší duše při jejím příchodu do těla.
To znamená , že duše přinesla veškeré množství energie pro život a jenom na člověku záleží, jak s touto energií hospodaří. Jak myslí - jak cítí - jak se chová - jak jedná.
Když je kolem něj i v něm všechno čisté , cítí se dobře , energie dobře proudí - tomu říkáte příliv životní síly. Je to nezatížený a neztížený tok životní síly, kterou vám duše přinesla ve svých energiích.
Pokud jednáte nečestně, necháváte se třeba i využívat, tvoříte negativní energie , necháváte auru neošetřenou , mohou do ní přicházet negativní energie , podceňujete se sami , nechováte se s láskou k sobě a tím tedy ani k jiným - tím vším znehodnocujete svoji životní sílu - měníte ji v negativní - cítíte se špatně , začnete být nemocní , pronásledují vás nepěkné události a podobně.
Jakmile ztrácíte svoji životní sílu, tím ztrácíte také život.
Všechno závisí na čistém přístupu k životu.
Proto se neustále čistěte od energií negativních cizích i vámi vytvořených , ale čistěte se také od energií, které sice nejsou negativní, ale nejsou s vašimi energiemi souhlasné. Cítíte je jako překážející sílu.
Neodsouvejte řešení do kouta , neustále odpouštějte sobě i jiným a láskou , kterou tím projevujete a která je všeobjímající , udržujete svoji životní sílu v čistotě.

..................................................................

Každý večer uzavírám den a každé ráno vítám den prosbou ke svým duchovním ochráncům , aby mi pomáhali udržovat moje energie v čistotě, abych měla dost energie na to, abych uměla rozdělit podněty, které mi přicházejí do života na ty, které mohu řešit a které nemohu řešit. Abych uměla rozdělit podněty, které mohu řešit na důležité a nedůležité.
Abych řešitelné řešila správně , abych se povznesla nad ty ostatní. Abych měla sílu přijímat neřešitelné věci, které přicházejí do života z vůle našeho Stvořitele . Ráno ještě poděkuji za Milost probuzení do dalšího dne a tím ho přivítám.
A jdu si zacvičit. Tak Vám přeji hodně štěstí. M.M.

Bylinková paní

4. května 2016 v 6:07 | Marie Blankytná |  Zdraví


O PÍRKÁCH

30. dubna 2016 v 6:02 | Marie Blankytná |  Moudrosti od různých autorů
PÍRKO : Výtažek z kapitoly - O PÍRKÁCH - ROZTAVTE LED V SRDCÍCH

..........................................................................................................................................................................................................................................

babička také říkávala : " Když roztáhneš křídla, jako by ses chystal plachtit vzduchem . "
Měla při tom roztažené paže a v ruce držela jediné malinké pírko. Bůhví proč jsem měl ale pocit, že by opravdu dokázala plachtit. Potom obvykle dodala : " Létat se nenaučíme nikdy, ale můžeme plachtit jako orel a poznávat svou vnitřní nezměrnost.. "
A po kratší odmlce pokračovala: " Na světě existuje mnoho velkých vzdáleností,ale ta nejdelší je mezi rozumem a srdcem. Dokud ji nepřekonáš, nikdy jako orel plachtit nebudeš a svou vnitřní nezměrnost také nikdy nepoznáš.. "
Plachtit, to neznamená ztratit dotek se zemí a vznést se do vzduchu. Znamená to rozšířit si obzory a lépe se poznat. Znamená to rozevřít křídla a nechat se unášet.
Vlastní sílou vzlétnout nemůžeš, ale můžeš se svěřit sám sobě a dovolit životu, aby tě vynesl do neznámých výšin tvého vědomí a posunul tě na vyšší rovinu tvé vnitřní skutečnosti. Čím větší sebejistotu získáš, tím lépe můžeš plachtit na křídlech svého DUCHA. Stačí ti k tomu jediné pírko. A zkus si představit, jak překrásně bys dokázal plachtit, kdybys mohl využít celé křídlo.
Když ti někdo daruje pírko, něco důležitého ti sděluje. : " Poznej sám sebe.! Svěř se sám sobě . ! Uvědom si svou sílu a krásu. ! Plachti .!"
Dává ti to pírko, protože poznal, jaké schopnosti v tobě dřímají. Pírka se nikdy nedávají jen tak
Nejprve musíš rozpoznat potenciál toho člověka a pak teprve mu pírko daruješ, abys mu pomohl jeho potenciál rozvinout.
Sebepoznání vede k sebeúctě.. Ze sebeúcty pak člověk načerpá potřebnou energii, aby se mohl nechat unášet vlastní silou, tak jako se mohutný orel nechává unášet vzduchem."


.............................................................................................................................................................

O MĚSÍCI

27. dubna 2016 v 6:43 | Marie Blankytná |  Moudrosti od různých autorů

kouzelná noc Evy Lipinové

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

KAPITOLA - O MĚSÍCI - KNIHA - ANGAANGAQ : ROZTAVTE LED V SRDCÍCH

Kdysi se jeden člověk vypravil k Měsíci.
když k němu dorazil, obořil se na něj : " K čemu jsi vlastně dobrý ? Jaký nám přinášíš užitek ?"
Měsíc řekl :" V noci ti dávám světlo."
Tato věta člověka neuspokojila : " To ano, ale nedáváš teplo. Samotné světlo nemá valnou cenu ."
Měsíc posmutněl . Začal přemýšlet a nakonec vyhrkl : " Já ale pro vás dělám ještě víc, ! Držím při životě vodu ! "
" Skutečně a jak " ? Opáčil člověk.
Měsíc mu vysvětlil, že řídí příliv a odliv.
" Díky tomu zůstává moře živé a vy si z něj můžete brát potravu. "
" Máš pravdu, na to jsem zapomněl" , zamumlal člověk.
Měsíci to ale ještě nestačilo.
" Kromě toho, jsem ten, kdo řídí tělesný cyklus vašich žen, jsem ten, kdo ovládá vaši plodnost."
Tato zpráva člověka ohromila. Ještě nikdy o tom neuvažoval. Pomalu si začínal Měsíce vážit.
A tu Měsíc v návalu odvahy vynesl poslední trumf : "Ještě něco ti prozradím" , zašeptal , " až nastane nejtemnější hodina tvého života, navštívím tě. zastavím se nad tebou a zasvítím ti. Postarám se o to, aby tvá životní naděje nepohasla."
V ten okamžik člověk pochopil, jak Měsíci křivdil.
Aby to napravil , pustil se do zpěvu. Zazpíval Měsíci píseň, aby mu poděkoval za to, že k němu v nejtěžší hodině přijde a zasvítí mu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UČENÍ SE PODOBAJÍ KRUHU, KTERÝ NIKDE NEZAČÍNÁ A NIKDE NEKONČÍ. KRUHU , K NĚMUŽ VŠICHNI NÁLEŽÍME.
POJĎ A VSTUP DO NĚJ !

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VÝZVA K MODLITBĚ

24. dubna 2016 v 6:17 | Marie Blankytná |  Moudrosti od různých autorů
VÝZVA K MODLITBĚ PODLE ANGAANGAQ - léčitele a eskymáckého stařešiny národa Kalaallitů ze západního Grónska

............................................................................................................................................................

VÝZVA K MODLITBĚ

Kráčím k vrcholu hory , abych se pomodlil.
Stojím tu - samotný - na samém vrcholku světa a dívám se na nesmírnou rozlehlost , která mě obklopuje.
Cítím se maličký - jako tečka v obrovském tvorstvu.
Zdalipak mě Ten Veliký - náš Stvořitel uvidí ? Uslyší mě ?

Pak jsem si všiml, že nejsem sám.

Jsou tu se mnou kameny, ale spí.
Vím to, protože když po nich kráčím , nevidím jejich krásu.
Setrvávají ve spánku.
Musím je probudit, aby mohly Stvořiteli ukázat svou krásu a modlit se se mnou.

Jsou se mnou i rostliny , ale také spí.
Vím to, protože když mezi nimi procházím , nekvetou .
Musím je probudit, aby mohly Stvořiteli ukázat své nádherné květy a modlit se spolu se mnou.

V dálce vidím zvířata.
Také spí.
Vím to , protože kráčejí se svěšenými hlavami.
Musím je probudit , aby se narodila nová zvířata a mohla si hrát.
Musím je probudit , aby mohla chodit jak se patří , a modlit se ke Stvořiteli.

Vidím také lidi.
I oni spí.
Vím to, protože nezpívají písně srdce.
Musím je probudit, aby jejich srdce mohla promlouvat ke Stvořiteli .

Jakmile probudím svět kamenů, rostlinnou řiši a říši zvířat,
probudí se i lidé.
Pak Stvořitel uslyší naši modlitbu a uvidí mě.

..........................................................................................................................................


Z kapitoly - O výzvě k modlitbě.

......................................................................................výzva k modlitbě směřuje ke všem lidským bytostem. Zaslechneš-li ji , následuj ji. Modlím se, aby ses naučil modlit. Pak zakusíš neuvěřitelnou krásu nerostů, spatříš okouzlující hojnost rostlinné říše, zaplesáš nad rozmanitostí světa zvířat
- a lidský duch ti na rtech vyčaruje úsměv.
Pak i ty hlasitě zvoláš jméno Jediného, Nesmírného , našeho Stvořitele.
Jsme malé bytosti - součást obrovského tvorstva. Budeš-li přidušeným hlasem koktat - " BOŽE ? VYSLYŠ MNE " - tvůj hlas k němu nedolehne.
Když však uposlechneš výzvu k modlitbě , když budeš doma , uprostřed velké přírody, buď si jist, že tě nepřeslechne.
Modli se silou svého srdce, modli se spolu s ostatními.
MODLÍM SE A VĚŘÍM, ŽE JEDNOHO DNE SE DÁME DO ZPĚVU SPOLEČNĚ.

.............................................................................................................................................

O ČTYŘECH ÚDOBÍCH ŽIVOTA

23. dubna 2016 v 6:43 | Marie Blankytná |  Moudrosti od různých autorů


KAPITOLA Z KNIHY - ROZTAVTE LED V SRDCÍCH

................................................................................................................................................................

Život začíná na východě.
Z východu k nám přichází svítání. Na východě ses narodil, pocházíš odtamtud, stejně jako všichni ostatní. Uvědomujeme si to, myslíme při tom na děti, na ty , které se už narodily, i na ty, které mezi nás teprve přijdou. Hovoříme k nim a modlíme se, aby nemusely zakusit to, co jsme zakusili my a naši předkové. Proto se modlíme, aby našim dětem i našim vnukům byl dopřán lepší život.
Potom se obracíme k jihu.
Na jihu stojí slunce nejvýše. Život je mladý a bezstarostný, všechno roste a vzkvétá. Modli se tedy, aby si naše děti toto údobí vychutnaly. Vzpomínáš si ještě na své mládí ? Byl jsi plný života, plný lačnosti po objevování, plný zvídavosti a touhy. Jiní tolik štěstí neměli a právě na tyto bychom měli ve svých modlitbách pamatovat. Modli se, aby i oni jednou poznali, jaké to je vychutnávat si život plnými doušky.
Dále se obracíme k západu, tam, kde slunce mizí za obzor.
Večer je časem zralosti Dospěl jsi a vzal na sebe zodpovědnost. Staráš se o rodinu, opatřuješ jim potravu, sbíráš plody, chodíš na lov, obděláváš půdu. To je velký úkol. S obličejem obráceným k západu se tedy pomodli za to, abys svou odpovědnost čestně splnil. Abys vždycky věděl, co děláš a kde je tvé místo.
Nakonec se obracíme k severu.
Po večeru přichází noc. Po období zralosti přichází stáří. Proto myslíme na starce a na stáří. Stáří je stvořeno k tomu, aby si člověk vychutnal plody, které vzešly z jeho setby, a aby vyprávěl příběhy. Stáří je tu proto, abys žil s těmi, které miluješ a kteří milují tebe. Nejdůležitější je, aby byli ochotni poslouchat tvé příběhy. Starý člověk je touží předat.
Mnoho starých lidí, ale říká : " Každý člověk zestárne, ale co, když zestárneme sami "?
a hned si najdou odpověď : " Ano,, většinu z nás nečeká ve stáří nic jiného než osamělost. "
Proč? Protože jsme nedokázali své děti vychovat tak, aby se o nás ve stáří postarali.
Většina z nás prožije večer života v domově důchodců nebo v domě pro seniory.
Když budeme mít štěstí, přijdou nás tam naše děti navštívit aspoň na svátky. Častěji to nepůjde, protože budou chodit do práce a ve volném čase si budou chtít užívat života. teprve pak pochopíš, že jsi někde udělal chybu.
Teprve pak pochopíš, že když jsi byl otočen k východu a tvoje děti přicházely na svět, udělal jsi někde chybu. Něco podstatného jsi zanedbal. Měl ses za ně modlit, měl jsi jim pomoci, aby si mohly svobodně a radostně hrát, když jejich slunce stálo v zenitu. Měl ses postarat, aby našly své místo. Kdybys to býval udělal, měl bys naději, že až se jejich den začne krátit a přijde čas převzít odpovědnost za druhé, dostojí své povinnosti a postarají se nejen o své děti, ale i o tebe.
Kdykoli se obrátíš k severu, modli se za všechny staré lidi. Modli se, aby měli někoho, kdo jim bude nablízku.
Modli se za své děti, aby vyrůstaly v harmonickém prostředí a jednou ti tvou péči oplatily. Budeš-li se o ně starat, jednoho dne za tebou sami přijdou a požádají tě, abys jim vyprávěl o svém životě. Většina dětí to bohužel nikdy neudělá. Jejich rodiče tedy zestárnou, aniž dostanou příležitost vypovědět jim svůj životní příběh. Nikdo jim nebude naslouchat. Modli se za ně. A modli se i za sebe - ať jsou ti tvé děti nablízku, až do tvého života vstoupí noc.
.............................................................................................

Další články