Revmatoidní artritida

21. února 2010 v 0:22 | M. Hrabica:Co nám tělo říká |  Nemoci
Duchovní pohled na toto onemocnění je následující.
V pozadí každého zánětu kloubu (artritidy) stojí nezvládnutá nespokojenost s něčím, ale hlavně s někým - s chováním jisté osoby k nám. Málokdy dokáže člověk druhému odpustit od něj obdržené rány, avšak vždy by měl alespoň dokázat opustit myšlení, při němž sílí vzpomínky na jemu způsobené "křivdy". V bitvě, již sám rozpoutáš, ti Bůh nebude pomáhat k vítězství, ale povede tvou mysl k příměří. A mnohou bitvu, na jejímž počátku se vzdáš nepříteli, vyhraješ. On obvykle získá to světské, kvůli němuž se začal s tebou, třeba slovně, přít. Své ruce budeš mít sice prázdné, ale staneš se vítězem v očích Božích, a to je mnohem víc.
Filozofií alternativní léčby kloubů (jak atritid, tak artróz) je pohnout se - pohnout se z místa s klidem a beze strachu, odpoutat se od dosavadních názorů a přimknout se k Pravdě, současné návyky nahradit lepšími. Nemoci postihující klouby většinou nemají vliv na délku života, avšak dokážou ho člověku velmi znepříjemnit.
Revmatoidní artritida je zánětlivé kloubní onemocnění, jež postihuje drobné a střední klouby žen středního a vyššího věku. Začíná na kloubech ruky a může skončit jejich ztuhnutím a nepohyblivostí (ankylózou). Když se dotyčný pozitivně nezmění, nemoc pokračuje a přestupuje na klouby loktů, ramen a nohou. V krajním případě její následky vedou až k invaliditě (když chorý čeká pomoc od lékařů, ale jinak pro své zdraví velmi málo dělá a nepřipouští-li si, že si nemoc způsobil něčím sám).
Pro onemocnění je typický odklon prstů ruky (vyjma palce) k malíčku.
Ke každému z nás jednou přijde minulost a hodí na nás těžké břímě, které jsme si u ní nechali " v úschově". Bolí-li nás a tuhnou klouby, nedokázali jsme s mírem v duši snášet své obtížné zkoušky a sklouzli k chybnému jednání a tvrdosti. Žena často bývá partnerem citově opuštěna, manipulována a před lidmi shazována, ale ani to jí nedává právo mluvit o svém muži nehezky.
Nahřívat si ztuhlé svaly a klouby termoforem je již nemoderní (proč si nekoupíš elektrickou dečku?), jenomže pořád je to lepší, nežli do své blízkosti pouštět elektrický proud. Obdobně jako termofor nejsou v současnosti v módě klasické ženské vlastnosti, jako je skromnost, pokora, naslouchání svému muži i držení se jeho rad. Co dělá a jak se chová muž, to je pro duševní vývoj jeho ženy relativně málo důležité. Podstatné je, zdali se žena laskavě a milosrdně chová tváří v tvář chybnému jednání svého manžela. Zachová-li vnitřní mír, stmeluje rodinu a její příslušníky stále obrací ke Světlu. Jestliže obtížné dění vnímá jako křivdu, dostane mnohdy "přes prsty" - třeba zmiňovanou revmatoidní artritidou.
Mnoho mužů sedělo během dějin lidstva na různých trůnech, a přitom ve skutečnosti vládla jejich manželka. Žena mívá ke své přirozené duchovní moci často osudem přidanou také moc světskou. Pokud zapomene kvůli druhému žezlu na to první, které je cennější, a své dispozice podporovat v populaci duchovní růst vymění za snahu po dosažení materiálního blahobytu, její duševní ustrnutí se projeví na kloubech - hlavně rukou a páteře.
Oceňuj schopnosti druhých a straň se pyšného pohledu na sebe, to je na revma nejúčinnější zbraň.
Nejenom zapšklý a své poslání zkresleně chápající učitel mnohdy nervózně klepe prsty o stůl, aby vybil svou nespokojenost až zlost, nastartovanou chováním a slabými znalostmi svých žáků. Proč se vlastně snaží, když žáci (ti druzí) nedoceňují, ba co vysmívají se jeho snahám.
Zvykni si, že lidé málokdy tvou práci a velké úsilí spravedlivě odmění. Často se místo radosti a díků dočkáš úšklebků a pohany:"Vždyť jsi to nemusel dělat, neprosil jsem se tě o to." Potu tváře se mnozí smějí. Chápej je, klidně přijmi jejich nedokonalost a zdokonaluj zejména sebe. Netrestej druhé, poněvadž už touha po odplatě, natož tvým rozsudkem spuštěná bitva dvou eg, nemůže přinést nic jiného než nový boj a další bolest. Nesplácej snášené útrapy jejich rozsévačům stejnou mincí.