Leden 2011

Motto pro 31. leden

31. ledna 2011 v 2:17 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Opravdová láska nepotřebuje sliby, opravdová láska je svobodná, vychází z čistoty ducha, z jeho čisté touhy a chtění.

Stromy a jejich vliv na lidský organismus

31. ledna 2011 v 0:01 | S.Bradley:Jak se dožít 140 let |  Moudrosti od různých autorů
Ze stromů je živý organismus schopen nejefektivněji přijímat energii mezi 11. až 17. hodinou zimního času, 12. až 18. hodinou letního času.
Pokud se budeme přímo držet vhodného stromu, získáme zhruba 20% energie za 20 - 25 minut, sedneme-li si ke stromu a opřeme-li se zády o strom, pak 20% energie získáme cca asi za 35 minut, a pokud budeme procházet lesem, 10-20% energie získáme za 60 minut.
Energie mnoha stromů a keřů má léčivé účinky, například:
BŘÍZA - míza podpoří regeneraci mozkových buněk, proto je vhodná pro podpůrnou léčbu roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci, epilepsie atd. Příznivý vliv má bříza na žlázy, zejména na štítnou žlázu, gynekologické žlázy, početí.
SMRK - brzlík -růstový hormon
BOROVICE - slezina, tlusté střevo, dýchací ústrojí.
JEDLE - na činnost ledvin a močového měchýře
CEDR - lymfatické a gynekologické žlázy
DUB - žlučník, játra, žaludek, dvanácterník
BUK - srdce, krevní oběh
JAVOR - tlusté střevo
HABR - krev, slezina
RAKYTNÍK - tkáně, vazivo, buňky imunitního systému
KAŠTAN - vhodný při léčbě rakoviny, nádorových a virových onemocnění
OŘEŠÁK - dýchací ústrojí, srdce
VAVŘÍN - PNS, hltan, hrtan, kostní dřeň, klouby
AKÁCIE - krevní oběh, prsní žlázy, nadledvinky
JASAN - krevní oběh, slinivka
HLOH - prostata, mízní cévy, mízní uzliny
JABLOŇ - dýchací ústrojí, krevní oběh, srdce
MERUŇKA - štítná žláza, klouby
TŘEŠEŇ - ledviny, žlučník, játra
VIŠEŇ - močový měchýř, prostata
ŠVESTKA - ledviny, dýchací ústrojí,krevní oběh, srdce, slinivka
SLIVOŇ - brzlík, krevní oběh, srdce, buňky imunitního systému
BROSKVOŇ - ledviny, močový měchýř
HRUŠEŇ - žlučník, játra, tlusté střevo, slinivka
JEŘÁB - prsní žlázy, brzlík
TOPOL - močový měchýř , mozek
LÍPA - srdce, krevní oběh, dvanácterník, slepé střevo, slinivka, buňky imunitního systému
JILM - CNS, mozek
PALMA - štítná žláza, tkáně a vazivo, krevní oběh, srdce, prsní žlázy, prostata, zuby, dásně, dutiny, CNS, mozek
OLIVOVNÍK - slinivka, nadledvinky, tlusté střevo, tenké střevo, žlučník, žíly
Pro někoho jsou lepším zdrojem energie tvrtdá dřeva (pro psychicky silnější), pro někoho měkká dřeva (pro psychicky slabší jedince), někdo lépe přijímá energii z jehličnatých stromů, jiný z listnatých.
Lidé nemocní, kteří nemohou doplňovat energii z přírodních zdrojů (ani z lidí, zvířat, sprchováním), mohou energii doplňovat z alternativních náhradních zdrojů - speciálními masážemi, hudební terapií, relaxačním cvičením, v nižší hladině vědomí - energií tří polí - vitální, emocionální a mentální, případně od lidí, kteří je drží za ruku.
Abychom neonemocněli, neměla by naše energetická hladina ( ale i hladina vitamínů a minerálů) klesnout pod určitou hranici. Ráno se má pohybovat kolem 90-100%, ke konci dne by hladina energie neměla  klesnout pod 50%.
Při náhlém stresu, u psychicky slabších klesne  hladina energie tak rychle a na tak nízkou hodnotu, že se organismus patrně v pudu sebezáchovy zablokuje vůči jejímu úplnému vydání, abychom nezemřeli. Toto zablokování bývá i postupné. Na odblokování jsem zatím objevil pouze akupresury a jsem přesvědčen, že kdybychom po úplném zablokování organismu žili 3 roky v naprosté psychické pohodě, organismus by se sám postupně odblokoval.

Motto pro 30. leden

30. ledna 2011 v 2:13 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Odpuštění je třeba provést ve třech rovinách. Odpuštění člověku, od kterého cítíme, že nám působil bolest, odpuštění sobě samému, že jsme to tak dopustili a i prosba o odpuštění, jestliže jsme my někomu v této souvislosti ublížili.
To vše v životě současném, ale i v životech minulých, v myšlenkách , slovech a skutcích a na všech úrovních bytí člověka.

Motto pro 29. leden

29. ledna 2011 v 3:07 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Jedním ze základních Božích zákonů působících ve stvoření je svobodná volba každého jednotlivce.
Bůh nás tedy obdaroval tímto krásným darem, a je teď na nás, jak s ním dokážeme zacházet.

Očista trávicí soustavy od cizorodých látek

29. ledna 2011 v 0:17 | S. Bradley:Jak se dožít 140 let |  Zdraví
Mezi základní byliny vhodné na očistu trávicí soustavy od cizorodých látek patří kopřiva, heřmánek, zlatobýl, třezalka. Tyto byliny doporučuji užívat ráno mezi 7. až 9. hodinou, jeden až tři týdny, pokud je nutné  je užívat déle (pokud je velké množství nežádoucích látek v organismu), tak s přestávkami cca 3 - 5 dní po týdnu. Další byliny jako například šalvěj, zlatobýl, mydlice, jmelí bílé, paprika, aloe, hadí kořen jsou vhodné na zbavení organismu virů, ty je vhodné užívat mezi 10. až 12. hodinou delší dobu, až půl roku, také max. 10 týdnů v jednom kuse, potom s přestávkami cca 10 dní.
Jedovaté byliny lze užívat jenom v homeopatické formě ( po poradě s homeopatem). Mnoho bylin snese jen nízkou teplotu a nesmí se přelít vroucí vodou, heřmánek snese teplotu vody jen 50 stupňů C, stejně jako med, citron, většina ostatních bylin snese teplotu maximálně 70 stupňů C. Některé byliny je nutné užívat syrové, protože jakýmkoli tepelným zpracováním se důležité látky v těchto bylinách zničí.
Očistný je i půst, podle mne je ideální jedenkrát za měsíc 2,5 dne. Další účinnou metodou jsou výplachy střev, které by podle mne mohly být jedenkrát za dva roky (někde se doporučuje 2x v měsíci, což se mi nezdá být vhodné).
Čištění těla a krve je důležité i u starších lidí, protože stejně tak jako jsem zjistil, že organismus starších lidí není schopen dobře přijímat vitaminy a minerály ze stravy, tak patrně bude horší i samočistící schopnost organismu, zejména u zablokovaného organismu. Proto před čistící kůrou doporučuji "mé akupresury", poté aspoň 4 masáže páteře, neškodí reflexní masáž kostrče, protože u všech případů rakoviny tlustého střeva jsem zjistil jako příčinu mimo jiné i v mládí naraženou kostrč. Tím není energie ve spodní části těla a nečistí se tlusté střevo, ledviny a pohlavní orgány.
Pohyb je ideální součástí čistící kůry. Proto doporučuji minimálně 2x až 3x v týdnu alespoň jednu hodinu plavání, jízdy na kole, rotoped, běh. Myslím, že jednu hodinu běhu nahradí 2,5 hodiny chůze.
Neméně důležité je i dýchání. Většina lidí dýchá slabě, povrchově, jejich orgány potom pracují slabě. Hluboký dech zvyšuje množství okysličené krve, tím podporuje nejenom vylučování jedů z těla. Hlubokým dechem se dostává do organismu i energie.
Nerméně důležité je čištění nosu, podle mně je dostačující sprej s mořskou vodou, který se prodává v lékárnách.

Motto pro 28. leden

28. ledna 2011 v 2:40 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Jak přijmout  druhého člověka? Podívejte se na něj  z nadhledu a s láskou.
Nikdy nevíte, proč se chová právě tak, jak Vám se to jeví. Nevíte, co prožil, co si jeho duch přináší z minulosti ani jaký je jeho úkol. Možná, že Vám jen ukazuje zrcadlo něčeho, co máte vidět.
Pokuste se jej přijmout takového jaký je -  jako krásnou jedinečnou lidskou bytost.

Motto pro 27. leden

27. ledna 2011 v 2:33 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Každý člověk je jedinečná krásná bytost a její život se vždy odvíjí v souladu s Božími zákony.
Někdy děláme chyby a jsme milujícím působením božím znovu a znovu směrováni na správnou cestu.

Barvy ovlivňují tělo a duši

27. ledna 2011 v 1:53 | Milada |  Práce s vyššími těly
Jsou tři základní barvy - červená, žlutá a modrá a tři barvy doplňkové - oranžová, zelená a fialová. Každá z těchto barev má jiný vliv jak na naše fyzické tělo, tak na naši duši.
Barva červená
aktivuje, přináší vitalitu, dynamizuje a posiluje smysly.
Barva modrá
uklidňuje, brzdí, koncentruje, ochlazuje, uvádí do pořádku hyperaktivní a rušivé procesy.
Barva žlutá
posiluje, tonizuje, objasňuje, otevírá, zvyšuje energii, uvolňuje ztuhlost a posiluje nervy.
Barva oranžová
zahřívá, oživuje, stimuluje, energie je aktivována jemněji než u červené barvy, uvolňuje křečovité stažení svalstva a rozjasňuje.
Barva zelená
uklidňuje, uvolňuje, vyrovnává, udržuje v rovnováze tělesnou a psychickou energii, přináší hluboký klid.
Barva fialová
inspiruje, tlumí, podporuje duševní procesy, energie je transformována na vysoké úrovni, uklidňuje nervy a mírní bolesti.


Motto pro 26. leden

26. ledna 2011 v 2:30 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Neméně důležité je přijímání životních situací tak, jak k nám přicházejí.
Zloba, rozhořčení, obviňování sebe nebo druhých, vzpírání se nepřinášejí nic pozitivního, jen osobní rozladěnost. Přijměme to, co se nám přihodilo, jako fakt, který už nelze změnit a až poté  hledejme cestu nápravy.
Hledejme rozhodnutí, jak k této životní zkoušce přistoupit, jak ji vyřešit, jak se poučit a zkusme objevit, co nám vlastně přinesla. Každá těžká situace v životě je darem. Přistupujme k ní takto a jako dar ji přijměme.
Vždyť ještě není úplně rozbalený a nevíme, co dobrého se za jeho vyřešením skrývá.

Mnoho úrazů a špatných událostí v novém příbytku

26. ledna 2011 v 0:13 | Marie Blankytná |  Dotazy a názory
ochranný obrázek
Moc Vás zdravím, milá paní Marie !
Obracím se na Vás s velkou prosbou o pomoc.
Situace se týká našeho domu, který jsme asi před 8 lety koupili a kde 6 rokem bydlíme. Dům jsme koupili a vlastními silami opravovali, moc jsem se těšila, že budeme bydlet konečně ve svém, protože jsme před tím bydleli u manželových rodičů. Po nastěhování jsem se z nějakého důvodu necítila dobře, namalovala jsem tedy půdorys domu na papír a od známé, že si nechám zakreslit patogení zóny.
Jaké bylo moje zděšení, když mi řekla, že tam jsou jakési energetické víry, které se točí a že se jí při tom malování udělalo zle! V té době jsem vůbec nevěděla, s čím mám tu čest a jak nebezpečné to je! Známá mi řekla, že musíme tam odsud hned pryč. Do domu jsme se právě nastěhovali, kdo něco opravoval ví, co práce, energie a peněz to stojí...nemohla jsem vůbec tušit, co se bude dít v následujících letech! Manželovi jsem tlumočila, co mi známá řekla, jenže chlap, který dře od rána do večera toto nechce slyšet. Hned v prvním měsící bydlení jsem málem zemřela/nepřeháním/, jelikož jsem měla mimoděložní těhotenství,manžel mě v noci vezl do nemocnice s litrem krve v břiše. Přitom jsem měla 8letou dceru a celou dobu jsem nemohla otěhotnět.Dlouho jsem na tom byla psych.špatně .Pak následoval úraz pokousáním...kdy se mi u domovních dveří kvůli masu servali mí psi/doga, fila/ a já se namotala mezi ně...výsledek docela dlouhodobé léčení s rukou. Věděla jsem, že opravdu je něco u nás špatně, ale nevěděla, co mám dělat?! V roce 2006 mi náhle zemřel otec ve věku 59 let a já se opět trápila, do toho mě pokousal opět vlastní pes-opět u vchodových dveří...a měla jsem štěstí, že mi jen rozerval kůži na hlavě až na lebku a neukousnul ucho. . Ale stále se mi do domu stahují dvě astrální bytosti a stále to není dořešené.
Paní Marie, vím, že jsem v nějakém z minulých životů se velmi provinila. Velmi toho lituji. Moc Vás prosím za sebe a svou rodinu, mohla byste mi odpovědět prostřednictvím automatického písma, co mám podniknout,aby se ty duše už nevracely a my mohli v klidu bydlet a žit? Předem Vám děkuji za Váš čas a případnou odpově´d. S pozdravem, úctou a láskou X

Odpověď:

Přeji Vám klidný večer.
Paní X,
nemýlíte se, nic se neděje náhodně. Všechno běží s určitým záměrem a my jsme stavěni do situací, které nám mají otevřít oči, máme splácením karmy očistit svoje duše. Tato doba je velmi silná energeticky a určená k tomuto úkolu. Když to pochopíme, je dobře a ještě lépe, když i vyřešíme.
Situace ve Vašem nové domově je zatížená přítomností dvou negativních silných entit, které čekají na vyřešení a pomoc.
Automatickým písmem mi bylo sděleno:
" Ano, mohu promluvit.
V tomto místě bylo kdysi dávno hradiště, které obýval rod nižší šlechty. V karmickém životě, který se zde odehrál, byla i X se svým současným manželem a  udála se zde bratrovražda."
Následoval popis událostí, který nezveřejňujeme.
"  Duším je třeba udělit rozhřešení, odpuštění, vyžádat si také odpuštění pro sebe a manžela i tím, že je ubezpečíte, že jste je nechtěli vydědit. Tento rituál má udělat X, protože ona má v sobě tu pravou sílu, která jí tímto činem otevře cestu k naplnění jejího osudu. Tohoto se má účastnit i manžel alespoň tak, že bude přítomen modlitbami."
Tady písmo skončilo.
Takže, co z toho plyne. Váš úkol je takový, že máte udělat rituál na odvádění duší svých tehdejších bratrů. Budete-li chtít, nebo potřebovat, mám Vám být nápomocná. Zatím se seznamte s tím, co jsem napsala, aby Vám bylo jasné, co máte odpustit jim, co sobě a manželovi, co chcete odpustit od nich. Bude by dobré, když si to pro sebe napíšete. V dalším dopisu Vám pošlu podklady, podle nichž se budete moci řídit.

Další dopis:
Tento dopis čtěte, až trošku zažijete tu situaci, kterou jste prošla. Posílám informace k odvádění duší.
Bylo řečeno, že tyto duše, které potřebují pomoc jsou typem duší- bloudící.
Rozmlouvejte si s nimi v tomto duchu, objasněte jim jejich situaci následovně:
Ony neví, co mají dělat, neví, že litováním svých hříchů, následků svých činů mohou stoupat- prolínat do vyšších úrovní. prožívají tady vlastně peklo, protože neustále si promítají záznamy svých tehdejších myšlenek a činů, stále je prožívají dokola, pociťují těžké energie strachu a zoufalství. Jsou slepé a hluché k okolnímu světu tak, jak byly hluché k těm, kteří trpěli jejich vinou.Je tedy třeba jim říct, že jste tady proto, abyste jim pomohla očistit se, pokud budou litovat svých činů, bude jim odpuštěno a budou vyzvednuty do Světla vesmíru.
Nyní následují nějaké obecné rady:
Co je třeba udělat pro duši zemřelého ?
Vše, co ji odlehčí a co zmírní tíhu, kterou je držena při zemi. To znamená najít způsob, kterým by se tato tíha zmenšila. Duše má možnost odejít po odloučení od hrubého těla jako schránky vždy. Pro každou duši přijdou průvodci duší a nabídnou jí doprovod pro překročení hranice mezi hrubým a jemným, aby se dostala bez úhony na místo, kam patří. Je- li člověk na tuto možnost připraven, stačí myšlenka duše - chci odejít . Každá duše tuto možnost má bez ohledu na to, jak žila. Jenže - po smrti každá duše vidí uplynulý život se všemi chybami, přestupky proti duchovním zákonům a začne se bát. Mnohé se rozhodnout neodejít, protože si myslí, že mohou ještě něco napravit. Někdo tady zůstane z velké lásky, z velké připoutanosti k majetku, také proto, že chtějí svoje milované ochraňovat, ale už si neuvědomí, pokud se přivtělí do něčí aury, ubližují mu. Předávají mu svoje energie, spotřebovávají jeho energii a je to špatně pro duši i pro žijícího.
Duše dostává po smrti asi 49 dní, kdy se může rozhodnout, co udělá. Je dobře , když ji rodina opláče a skončí se smutkem v této době, protože nepřiměřeným smutkem ji zde drží a nedávají jí svobodnou možnost volby.
Po této době už duše tuto možnost ztrácí a buď živoří - je jakoby v očistci a je to pro ni velmi těžké, nebo se k někomu přivtělí a pak je to těžké pro dotyčného člověka.
Je třeba mluvit v meditaci s duší, když je to matka, je to jednoduché, mají k sobě blízko. Nejdříve promyslet jejich společné vztahy, najít sporná léta- neshody, rozbroje a jiné negace a všechno odpustit jak duši, tak požádat o odpuštění pro sebe.
Rituál, pomocí něhož duše odvádím:
Jak pomoci duším odejít do jemných sfér:
-nachystáme si svíčky, pro každou duši, kterou chcete odvádět -jednu svíčku- bílou
-můžeme si přichystat také větší svíci, třeba v barvě duchovní - bílá- zlatá- fialová
-jednu svíci si nachystáme pro sebe, pro svoji očistu
-měli bychom k tomuto aktu přistupovat sami čistí, ve volném oděvu, který nás nebude tlačit při meditaci
-zapálíme svoji svíčku, protáhneme ruce nad plamenem z obou stran, poprosíme čistou energii ohně o očistu svých rukou od negativních energií
-obtáhneme si jednu ruku druhou a prosíme o čisté energetické rukavice pro svoje ruce, abychom byli hodni této služby pro přivtělenou duši./nebo duši, která je v prostoru./
-napojíme se sami na čisté energie vesmíru- dělám to pomocí symbolu Božího Světla /najdete na adrese http://www.marieblankytna.ic.cz / rubrika - duchovní léčení/-klidně přivolejte svého ocránce, jak jste zvyklí/
-pomodlíme se modlitbu, alespoň Otčenáš- poprosíme Přítomnost Boží Lásky v energiích kolem nás, aby nás vedly a pomohly nám při odvádění duše / jméno/ a zapálíme pro ni svíčku.
-představíme se duši a řekneme jí svůj záměr. Vysvětlíme jí, proč to chceme udělat. Vysvětlíme jí, že si velmi ubližuje tím, že pobývá v této hmotné úrovni. Vysvětlíme jí, jak nám ubližuje a řekneme, že víme , že ona to tak necítí. Vedeme s ní monolog podle toho, jaký je typ duše./ u Vás jsou to duše bloudící/
-sledujeme svoje reakce ve 3. oku. Ten, kdo je trochu cvičený v meditaci, začne vnímat barvy čisté v případě, že duše chápe, jinak mluvíme, až jí bude jasná její situace./ opakujte vše vícekrát, nejméně však 3krát, pokud nemeditujete a nemáte vycvičené 3. oko, aby Vám napovědělo, zda máte jít dál, budu to jistit já, pokud by Váš čas nestačil/
-zapálíme větší svíčku s duchovní barvou -poprosíme archanděla Rafaela o pomoc při udělení odpuštění této duši. Má-li u nás nějaký "vroubek", který jsme za života nevyřešili, odpustíme / vlastními slovy/. Požádáme duši také o odpuštění pro sebe a svoji duši.Udělíme odpuštění za všechny žijící příslušníky rodiny a poprosíme o odpuštění i pro ně./ tady to přizpůsobíte Vaší situaci/
-poprosíme anděly lásky, průvodce duší o pomoc, o Světlo na cestu této duše do jemnohmotných dimenzí, o doprovod, aby se nestala kořistí jiných negativních energií.
-pokud stále nemáme ve 3. oku žádoucí odezvu čistým světlem- prosíme Ježíše Krista a jeho Všeobjímající Lásku, aby otevřel svoje srdce naplněné touto Láskou a pozval tuto duši k sobě.
Pokud je to duše dítěte, prosíme také P.Marii Matku Boží o totéž.
-nakonec přidáme modlitbu na cestu a poprosíme Božského Stvořitele, Spasitele a Vykupitele o přijetí této duše, aby se mohla očistit od energií, které zatěžují její duši.
-všem poděkujeme za tuto služby vykonanou pro duši …....i pro duši moji/....../
Vše, co říkáme, 3krát opakujeme.
Končíme a svíčky bych nechala za dozoru dohořet.
Odvádíte obě duše najednou, mluvte na ně společně, klidně mluvte hlasitě, možná byste při mentálním projevu neudržela souvislé myšlenky. Abyste nerušila manžela v jeho rozjímání, ať sedí v jiném pokoji u svíčky a modlitby.
Až se na to nachystáte a budete-li chtít pomoc ode mne, stanovte si termín , vždy po 21 hodině večerní a dejte mi dva dny dopředu vědět, aby se nestalo, že jeden den neotevřu počítač a nebudu to tedy vědět.
Až bude toto uděláno, pošlu Vám návrhy, jak vyčistit celý příbytek. Hodně štěstí, víry a odvahy. M.

Dopis od Marie po provedené akci:

Přeji Vám spokojenou noc po této bohulibé činnosti.
Začínala jsem v 9.15 a teď jsem skončila. Předávám Vám zprávu, kterou jsem přijala automatickým písmem:

"Ano, napíši vzkaz.
Duše, které tak dlouho setrvávaly blouděním v šedi vašeho světa, odešly do naší náruče za svobodou, očistou, odpuštěním a požehnáním."

Měla byste také vyčistit byt od zbytkových energií, které tam mohly zůstat. Myslím, že jsem Vám poslala výpisek z knihy léčitelky Ally. Nejvíce se mi osvědčuje metoda s pomocí malých svíček- kalíšků. Udělat z nich řetězec po celém bytě a rozestavit je tak, aby vždy další plamínek svíčky byl vidět od plamínku svíčky minulé a rozsvěcovat je jednu od druhé. Projít pak celý byt a poprosit očistnou sílu plamene , aby spálily a přeměnily nečisté energie v bytě na energie čisté a prospěšné. Je možné projít také byt se zvonkem a vyzvonit ho s prosbou, nebo také vypískat píšťalkou o vysoké frekvenci / na psy/.
S tím si už poradíte.
Věřím, že Vaše konání bude požehnané. M.

Odpověď od X:
Dobrý večer paní Marie.
Píšu jak jsem slíbila. Včera jsem byla napjatá jak celé naše počínání dopadne.
Připravovala jsem se pečlivě, ale stejně jsem si udělala pár poznámek, abych vše přesně dodržela a nic nevynechala. Jsem přesvědčená, že bez Vás bych to nedokázala, že jste odvedla ten větší díl a já Vám jsem velice vděčná.
Manžel musel uložit naší malou a pořád byla neklidná, protože jí nebylo dobře-tudíž byl u ní v ložnici. A starší dcerka  seděla u sebe v pokojíčku u svíčky a modlila se. Jsem ráda, že to tak bylo, je citlivá po mně ,takže jsem čekala, zda vnímala nějaké reakce. Mně se chtělo, když jsem odvádění dokončila nějakou dobu brečet a dcerka mi říkala, že cítila jednu chvíli obrovskou tíhu na ramenou a pak uvolnění energie. Svíčky hořely celou noc a ještě ráno jedna dohořívala. Návod na zbytkovou energii v domě jste mi poslala prvně,malé kalíšky nemám, ale provedu to v pondělí. Dnes ráno jsem vzala zvonek a vyzvonila celý dům. Já jsem také jednu chvíli- když jsem začala mluvit k duším-ucítila divnou tíhu a pevně doufám, že duše jsou tam ,kde mají být a že naleznou klid. Paní Marie, pátrala jsem celých 6 let a nikdo mi nedokázal říct s čím mám tu čest. Měla jsem v domě i faráře někdy před rokem a něco, ale též mi nepomohl i když měl dobrou vůli. Píšu všechny podrobnosti, Vy víte jak je to pro mě a mou rodinu důležité. Manžel není tak vnímavý, je nedůvěřivý, je maličko jinde než já, ale též je rád, za tak dobré zprávy. Zítra pošlu dětem na účet přes telefon finanční příspěvek, jen abyste věděla, že na to myslím.. Pokud budete mít čas a ještě nějakou věc mi k tomu včerejšku budete chtít napsat, budu strašně ráda. Přeji pěkný večer a moc děkuji za všechno -opravdu děkuji za celou mojí rodinu z celého svého srdce.
S pozdravem X


Motto pro 25. leden

25. ledna 2011 v 2:24 | Lucie Hrochová |  Motto dne
Přijmout a milovat sám sebe právě takového jaký jsem  znamená  být se svým tělem v harmonii, a to je velmi důležité. Až se tomuto umění naučíme, pochopíme i důležitost přijetí druhých lid  právě takových jací jsou, jedinečných a krásných bytostí.
  

Jak ovlivnit svůj osud

25. ledna 2011 v 1:12 | Elisabeth Haich a Selvarajan Yesudian |  Moudrosti od různých autorů
   Člověk jako jednotlivec může pozorovat jak sám sebe tak i ostatní, svůj život a životy druhých a tímto způsobem může srovnávat sám sebe s ostatními ve vztahu k osudu. Při tomto srovnávání si všimne překvapivé zákonitosti a sice, že lidé, kteří jsou si podobní, mají  podobné osudy. Jak pokračuje ve svém pozorování, uvědomí si, že příčinou dějů svého osudu je sám člověk, a pomaličku začne objevovat tajemství neviditelných vazeb a propojení. Objeví pravdu, kterou moudří lidé Východu nazývají zákonem karmy. Jednoduše řečeno tento zákon zní "jaký charakter, takový osud".
    Hnací silou osudu je člověk sám a pokud chce změnit svůj osud, musí nejdříve změnit svůj charakter. Člověk, který je otrokem své nízké povahy, svého instinktu, bude také otrokem svého osudu. Pokud se člověk slepě odevzdá přírodním silám, kterém v něm působí, jeho osud s ním stejně slepě bude pohazovat sem a tam. Ale pokud člověk pozná tajemnou hnací sílu svého osudu, jeho cesta ke svobodě se otevře. Kdokoliv zvítězí sám nad sebou, zvítězí nad svým osudem!
    Jen člověk, který si je vědomý toho, co dělá, toho může dosáhnout. Aby se dostal na tuto úroveň, musí urazit dlouhou cestu vedoucí od primitivní úrovně pudů, na které není nic jiného než zvíře, které má rozum, až na úroveň, ve které se z něho stala vědomá a vysoce vyvinutá lidská bytost.
    Primitivnímu člověku trvalo tisíce let vývoje, aby se dostal na tak vysokou úroveň, že může vědomě používat svůj rozum. Ale jeho celá bytost byla stále naplněna dvěma silnými přírodními pudy - pudem sebezáchovy a rozmnožování. A tak dal svůj rozum do služeb těchto pudů, aby pomocí svých schopností uspokojil svoje smyslné touhy a zpříjemnil si život.
    Když člověk něco chce, napětí jeho vůle vytvoří myšlenky v jeho mozku a ty ho přimějí k činu. Ale nemůžeme udělat nic, abychom zároveň nespustili řetěz událostí. Nemůžeme vyslovit ani jediné slovo či udělat gesto, aniž bychom nedali vzniknout následkům. A i po tom, co jsme už dávno zapomněli na svůj čin, který spustil řetěz událostí, vlny v čase a prostoru stále proudí a způsobují nové činy dál a dál do nekonečna, až do úplné věčnosti.


    Když hodíme kámen do klidného rybníku, uvedeme do pohybu vlnky, které běží od místa vhození v neustále se rozšiřujícím kruhu. A tyto vlnky zůstanou v pohybu i dlouho po tom, co se již kámen dotkl dna. Podobným způsobem proudí směrem od nás na všechny strany následky našich činů a vytvářejí tak nekonečný řetězec, dokud se nevrátí zpátky k nám v podobě toho, co nazýváme štěstí a osud. Většinou si ovšem nejsme schopni vzpomenout, který čin způsobil ten či onen zásah osudu. Jen jedna věc je jistá: výsledek, který se nám vrátí, bude naprosto stejného druhu jako byl náš počáteční skutek. Tento samý zákon působí všude! Pokud udeřím pěstí do stolu, stůl, aniž by se pohnul, udeří stejně prudce do mé ruky. Rána, kterou moje ruka dostane od stolu, byla způsobena ranou, kterou jsem dal stolu.
Stejný zákon působí na náš osud: pokud ostatním způsobím bolest svým sobeckým jednáním, můžu si být jistý, že obdržím stejně bolestný úder. Pokud jsou mé skutky štědré, osud bude stejně štědrý ke mně a poskytne mi dary tehdy, kdy to budu nejméně očekávat.
    Ignorantský omezený člověk, jehož životní náplní je jen uspokojení jeho pudů, je sobecký ve svém myšlení a chování a právě kvůli tomuto nedostatku soucitu od sebe odpuzuje lidi kolem sebe a tak sám sebe izoluje. Proto je zcela přirozené, že jeho osud se k němu chová naprosto stejným způsobem.
Sobeckost, kterou vyzařuje, naplňuje atmosféru kolem něj energiemi, jejichž reciproční důsledky mu přinášejí bolest a utrpení. Jeho trápení ho pak tak dlouho sužuje, znovu a znovu, dokud ho jeho vlastní pud sebezáchovy nepřinutí hledat úlevu a osvobození od svého utrpení. Bohužel však v tomto stádiu dělají lidé jednu chybu za druhou tím, že skoro vždy hledají svobodu všude možně, jen ne na tom jediném místě, kde jí opravdu mohou nalézt - sami v sobě. Místo toho si stěžují na "okolnosti" a snaží se je změnit.
Výsledkem je vždy neúspěch a oni se, díky svému špatně nasměrovanému úsilí, znovu stávají oběťmi nového utrpení a bolesti, dokud si konečně neuvědomí, že oni sami byli celou dobu hnací silou svého osudu. Proto nejdříve musíme změnit sami sebe, aby se mohl změnit svět kolem nás.
Dokud se snažíme změnit svět, aniž bychom změnili sebe sama, veškerá naše snaha je marná.
    Utrpení nicméně probouzí nejen naši touhu po svobodě, ale také soucit vůči ostatním. Vlastní zkušeností zjistíme, co vlastně utrpení je, a tak se naučíme rozumět utrpení druhých. Tímto způsobem se rodí porozumění. A to je první krok směrem k nesobeckosti!
    Pak jde život dál. Dál trochu trpíme a sbíráme další zkušenosti. Krůček po krůčku, naplněni touhou po osvobození, si znovu a znovu všímáme, jak tyto principy života působí, a začínáme si uvědomovat vztah mezi příčinou a následkem: dobré přináší dobré a zlé přináší zlé.
Hřích je už trest sám o sobě. Společně s naším rostoucím chápáním a porozuměním se začne rozšiřovat a prohlubovat naše schopnost cítit soucit vůči svým bližním; stále víc vycházejí naše záměry z pochopení, dokud se naše srdce neohřeje natolik, že se zrodí láska.
    Ale nemluvíme o lásce, jak si ji mnozí lidé vykládají. Lidé si myslí, že mluví o lásce, když popisují pocit, který zažívají, jsou-li s osobou, jejíž přítomnost je obšťastňuje a kterou chtějí vlastnit. Pod záminkou "lásky" terorizují své blízké, zbavují je jejich svobody a práva na sebeurčení a očekávají, že se z nich stanou poslušní roboti. Takoví lidé nejsou schopni rozpoznat, co je opravdu příjemné pro jejich blízké, které údajně milují. Naopak, přesvědčeni, že jsou motivováni "čistou láskou", nutí své blízké, aby vykonávali jejich vůli.
    Jak často vídáme rodiče, kteří tvrdí, že žijí pouze pro své děti, a muže a ženy, kteří tvrdí, že žijí jen jeden pro druhého.
Zaměříme-li se ale na tyto lidi víc zblízka, ukáže se, že opak je pravdou. Ve skutečnosti tito lidé očekávají, že druzí budou žít pro ně.
Nikdy je nenapadne, že ti druzí jsou také samostatné bytosti a mají svůj vlastní život. Nedochází jim, že tito "drazí blízcí" lidé možná chtějí nebo potřebují úplně něco jiného, než jim oni doporučují a předepisují. Takoví lidé se často rozčílí, když mluví o svých "nevděčných dětech" nebo o jiných lidech a jejich "nedostatku pochopení", neboť ti, které oni tvrdí, že tak "milují", před nimi často prchají. Co jim uchází je, že vždycky požadovali, ale nikdy sami nedali pochopení, lásku a vděčnost.
    Lidé motivovaní opravdovou láskou, která je založená na pochopení, budou svým osudem vždy štědře odměněni. Mějme vždy na paměti, že síly, které vyzařujeme, se k nám vracejí. Jak zaseješ, tak sklidíš. Když lidé, kteří ovlivňují náš osud, na nás myslí - ať už v dobrém nebo špatném - a pak podle toho konají, odráží se v tom zase jen ty síly, které jsme my sami vyslali a které se přemění v činy, jež určují náš osud.
    Myšlenky se nestávají realitou samy od sebe. Je to tak, že neviditelné síly a energie způsobují, že klíčí a rostou. Někdy stačí jenom trochu dobré vůle, kterou jsme projevili možná před dlouhou, dlouhou dobou. Skrze myšlenky, slova nebo činy někoho jiného se to pak vrátí zpět k nám právě v příhodné chvíli a způsobí to příznivý obrat v našem životě. Proto musíme věnovat pozornost všem svým myšlenkám, slovům a skutkům. Kdykoliv se v naší hlavě zrodí zlá myšlenka, měli bychom okamžitě zjistit, odkud přišla. Musíme jí zabránit, aby se stala naší realitou tím, že odmítneme na ni dál myslet.
Nikdy nesmíme dopustit, aby nepřátelské pocity zabarvily naše myšlenky o někom, protože všechny tyto myšlenky a pocity se k nám vrátí!
    To samé platí o našem těle a mysli. Musíme se vyvarovat myšlenek na nemoce, neboť tyto myšlenky oslabují naši obranyschopnost a připravují cestu nemoci. Stejně tak nesmíme nikdy mluvit o nemocech a ukazovat přitom na své vlastní tělo, když vysvětlujeme, že tady a támhle měl kamarád bolest, nádor nebo něco operované. A stejně tak nesmíme ukazovat sami na sebe, když mluvíme například o tom, že někdo přišel o nohu během nehody. Pokud tak činíme, dáváme energii možnostem nemocí nebo nehod a tak nevědomě přivoláváme různé druhy neštěstí, které vědomě nechceme. Proto musíme mluvit o zdraví, síle a štěstí a naplnit tak vzduch kolem nás radostí a tím učinit náš osud plným radosti!
    Ale co dělají lidé? Do nekonečna mluví o katastrofách.
Bez ustání si stěžují, naříkají a kňourají místo toho, aby něco udělali a zahnali tak to zlé, které jim dělá starosti. Tímto způsobem totiž jenom dosáhnou toho, že naplní atmosféru kolem sebe negativními silami.
Nevyhnutelně pak tyto síly udeří dříve nebo později zpátky, což záleží na velikosti a celkové síle negativních energií, které daný jedinec uvedl do pohybu.
    Primitivní člověk, který stojí na nízké úrovni vývoje, je izolovaný a zapuštěný do hmoty. Proto síly, které uvolní, působí pomalu a těžkopádně. Čím je člověk výše na žebříčku vývoje, tím silnější a pronikavější jsou energie, které vysílá, a tím rychlejší jsou reakce na to, co dělá.
Jak často slyšíme lidi, jak si stěžují: "Opravdu mám smůlu. Normálně vůbec nelžu, ale kdykoliv řeknu i sebemenší lež, abych se vymanil z trapné situace, okamžitě se to provalí. Ale podívej na tohodle XY, který neustále lže, jak když tiskne, a vždycky mu to projde!"
    Pokud patříte do této skupiny a někdy jste si stěžovali takovýmto způsobem, můžete si blahopřát a radovat se, neboť jev, na který si stěžujete, je důkaz toho, že vysíláte vysoké a mocné síly, které oběhnou svou dráhu a vrátí se zpět bleskovou rychlostí. Buďte ujištěni, že ti ostatní, kteří zdánlivě beztrestně páchají zlo, jsou také dřív nebo později negativními energiemi, které vyslali, dostiženi, a v té chvíli je pro ně tato rána o to víc nepříjemnější. Jen sledujte lidi kolem sebe a uvidíte, že to tak je.


    Většinou ovšem lidé zůstávají slepí. Ačkoliv je zákon karmy jasný jako facka, lidé stále mluví o "náhodě"! Ale co je náhoda?
Latinské slovo pro náhodu koincidence ("co" - "in" - "cadere") a znamená "spadnout na". Náhoda tedy znamená něco, co nám nečekaně a nepředvídatelně spadne do života. Ale jenom proto, že jsme nevěděli, že tato událost se blíží, můžeme předpokládat, že neměla příčinu?
Nemají všechny ty události, které způsobily to, co se stalo, příčinu? Může se opravdu něco "jen tak stát" bez příčiny?
    Činy všech těch nespočetných bytostí na světě a jejich následky jsou spolu neodlučitelně spjaté a zapadají do sebe jako kolečka v hodinkách. A tak vznikají společné osudy rodin, skupin lidí, národů a dokonce celých kontinentů. Ale stejně jako každá buňka v těle má i každá lidská bytost svůj vlastní individuální osud v rámci společného osudu své rodiny, národa či kontinentu. Často jsme mohli během 2. světové války vidět, jak je osud jednotlivce provázán s osudem rodiny, domu nebo města a přesto mnoho lidí prošlo velkými katastrofami jako zázrakem bez újmy. Jaká síla zde působí, co koná takové zázraky? Je to celkový součet všech našich předchozích činů, čistý výsledek všech sil, které jsme kdy uvedli do pohybu. Nic a nikdo nemůže ujít těmto silám. Kulka ve chvíli, kdy byla vystřelena, může být jemně vychýlena ze své smrtící dráhy, možná jen tím, že tyto síly způsobí malý reflex v ruce, paži nebo prstu osoby, která stiskla spoušť - možná jen nepatrné neviditelné zachvění svalů - a kulka, která byla určená nám, proletí neškodně kolem.

zdroj: www.osud.cz

Motto pro 24. leden

24. ledna 2011 v 2:43 | MUDr.Iveta a MUDr.Pavel Špatenkovi |  Motto dne
Vzdávám se svých naučených představ ve prospěch všeho, co cítím, slyším a vnímám.

Sen o botech a šatech

24. ledna 2011 v 0:18 | Marie Blankytná |  Sny a jejich výklad
ochranný obrázek
Milá paní Maruško,
..také já Vám chci poděkovat za Vaše krásné stránky a Vaši nezištnou pomoc druhým lidem.
Moc prosím o vysvětlení mých snů,které se mě zdály dvě noci po sobě.Sny podobného obsahu se mě zdávají často,ale tyto dva mě nějak obzvláštˇ znepokojily.Mé podvědomí mě na něco stále razantněji upozorňuje,ale já sama si je nedokáži vysvětlit.Nezlobte se proto,že Vás zatěžuji,vím,že pokud mě bude dopřáno snům porozumět,tak odpověď na Vašich stránkách najdu.
První sen:
Jdu se svou dcerou a její přítelkyní nějakým městečkem.Před jednou budovou se širokým vchodem se vyzouváme ze svých bot.Boty zůstávají u vchodu mezi ostatními,samými černými dámskými a pánskými botami.Vím,že v budově se hraje divadlo.Když vycházíme ven,moje černé lodičky se špičatou špičkou tam nejsou.Obouvám si jiné černé lodičky s hranatou špičkou.Systematicky prohlížím jedny boty po druhých,ale svoje nenajdu.Potom vcházím do rozlehlé místnosti,kde se koná nějaká oslava..Ujímají se mě dvě ženy,nabízí mě pohoštění,ale já nemám zájem,jsem zde za účelem najít svoje boty.Sympatická žena mě seznamuje s mužem-"starostou",ale já po chvíli zjišťuji,že nemá zájem o můj problém,protože se odchází bavit jinam.Ženě,která mě doprovází,že k ní mám důvěru,ž mě pomůže a probouzím se.

Druhý sen:

Jsem ve velké místnosti,kde jsou kolem zdí i v prostoru samé skříně.Já z nich vybírám svoje věci do dvou kufrů,které leží na podlaze,abych mohla odletět domů.Tuším,že nemohu zavazadla nachystat za tak krátkou dobu i když jsem se z časových důvodů nezúčastnila poslední společné večeře.V místnosti je i několik dětí,které ze skříní vyndávají různé hračky a stavebnice a tak mě práci ztěžují.Do místnosti přichází dva celníci,zavírají moje dva kufry a nesou je na letiště.Já se snažím dávat věci z podlahy zpět do skříní a stydím se,že jsem zavazadla nedokazala zabalit.Přišli se sem podívat lidé z ostatních pokojů.Nakonec odcházím přes jejich malé pokoje,kde se chystají ke spánku.Z nich mě zaujala žena černé pleti.Probouzím se ze snu.

Moc děkuji za Váš čas,který jste věnovala k přečtení mého dopisu.Přeji Vám všechno to nejlepší ve Vašem životě a Vaší
krásné práci.
S úctou X

Odpověď:

Přeji Vám klid do duše i do srdce.
Posílám opis odpovědi, kterou jsem převzala pomocí automatického písma.:

" Ano, mohu vysvětlit.
Sny o cestování , o šatech i botech se týkají společné věci. Je to o její duchovní náplni současného života.
Každý člověk má svůj životní osudový úkol, který by měl začít plnit a splnit ho během života.
Oba sny jí říkají, že se příliš zaobírá materiálními věcmi, které ji ke splnění tohoto úkolu nedovedou.
Je třeba zbavit se starého- zajetého- zaužívaného a "obout nové boty"- najít nové cesty, které povedou k tomu podstatnému. Nevěnovat tolik pozornosti " starému a zajetému " režimu, ale najít tu odlišnost práce duchovní.
Přítomnost dětí naznačila, že mezi vámi žijí děti, které tu odlišnost v sobě nesou, mohou se stát vašimi učiteli a mnoho z nich se narodilo do rodin proto, aby přivedli svoje rodiče k duchovním zákonům života."

Prostě a jednoduše - nemáte odmítat " nové boty", nemáte tak vehementně trvat na svých "starých šatech", ale máte začít přijímat nové poznatky- odlišné poznatky od toho starého a zajetého. Že to může být přitažlivé, bylo ve snu řečeno tím, že pozornost upoutala žena černé pleti. Ta Vás zaujala. Stejné duchovní zákony jsou pro všechny lidi bez rozdílu.


Přišla doba Vaší práce na sobě. Hodně štěstí. M.




Motto pro 23. leden

23. ledna 2011 v 2:31 | MUDr.Iveta a MUDr.Pavel Špatenkovi |  Motto dne
Mojí podstatou je síla, která stvořila celý vesmír. Jsem součástí přírody, jsem bytostí světla, která na přechodnou dobu vzala na sebe podobu lidského stvoření, aby mohla na tomto světě žít a poznávat se. Avšak nikdy nezapomínám, že nejsem jen mé tělo a má mysl, ale věčný duch. Nikdy nezapomínám, že světlo, ze kterého jsem stvořena, je mým jediným domovem.


Impuls k probuzení

23. ledna 2011 v 0:51 | www.lightworker.cz |  Moudrosti od různých autorů

Marie žila obyčejný život. Byla provdaná za obyčejného a trochu ovládajícího muže. Měla tři dospělé děti. Pracovala v nemocnici jako fyzioterapeutka, a protože neměla žádné spirituální vhledy, pracovala s těly klientů mechanicky, jako kdyby byly auta. Nudila se. Nikdy neslyšela o spirituálním léčení. Nicméně pokud je čas probudit se, vyšší síly si najdou způsob, jak získat naši pozornost, což se v jeden víkend stalo Marii.
Její manžel a syn odjeli na víkend na chatu. Přijela z práce domů a zjistila, že se do jejího domu někdo vloupal. Byla velmi šokovaná a rozrušená, a tak zavolala dceři a policii. Nechtěla o tom s manželem mluvit po telefonu, a tak se za ním vydala na chatu. Tam na ni čekal další šok. Její manžel se jí ani nezeptal, proč přijela, a začal na ni řvát, proč narušuje jeho soukromí. Tak se s dcerou sbalila a jela domů bez toho, aby mu o vloupání řekla. Další den se s dcerou procházela po městě, obalená do tmavého oblaku. Najednou zahlédla nápis spirituální léčení. Do nedávné doby by se nad tímto nápisem pouze pousmála, ale ke svému překvapení řekla dceři: "Nechám se takto léčit." Její dcera řekla: "Mami, nedělej to." Ale Marie se otočila a šla na kliniku.
Poslední schůzka na 16h byla volná. Najednou seděla proti muži, kterému od začátku důvěřovala. Cítila se uvolněně a v klidu. Řekla mu, co se jí stalo. Léčitel jí vzal za ruce a podíval se jí do očí. Ihned začala cítit velmi příjemný proud. Vycházel z něj proud světla, který šel na ni. Oba byli zabaleni do nádherného obalu světla. Marie to popsala: "Byli jsme u zdroje světla. Světlo kolem nás vířilo. Bylo to jako čistý soucit. Neměla jsem pojetí o čase." Marie odešla z kliniky a byla velmi překvapená z toho, co se dělo. Koupila si Bibli a další spirituální knihy. Přestala číst noviny a sledovat televizi. Cítila, že se "přestěhovala" do jiného světa a neustále myslela na tu úžasnou zkušenost, jaké to bylo být ve světle. Když se o této zkušenosti zmínila svému muži, řekl jí, že ji léčitel určitě zhypnotizoval, a že se z toho musí dostat.
Aby se o světlu více dozvěděla, navštívila místního faráře, který jí ale řekl, že je velmi zaneprázdněn a že by měla raději navštívit psychiatra. Místo toho se stáhla do ústraní a četla více knih. Po této zkušenosti se přísun pacientů zdvojnásobil. Pacienti nechtěli chodit k jinému fyzioterapeutovi. Vyzařovalo z ní světlo a léčivá síla. Po roce navštívila svého bratra, ateistu, který žil v zahraničí. Natolik se změnila, že se jí zeptal, co se jí stalo. Řekla mu o své spirituální zkušenosti. Marie očekávala, že tím tato konverzace skončí a také se tak stalo. K jejímu překvapení druhý den za ní přišel bratr, aby mu řekla více o své zkušenosti. Řekl jí, že ten samý den, kdy byla obklopena světlem, seděl na posteli se zbraní v ruce a chtěl se zastřelit. Poté si vzpomněl na děti Marie, jak hrozné by to pro ně bylo. Svou zbraň odložil v momentě, kdy Marie podstupovala spirituální léčení.
Po několika týdnech Marie potkala svou spřízněnou duši. Byl to instalatér, který nikdy neměl žádnou spirituální zkušenost ani léčení. Zamilovali se do sebe. Po nějaké době jí řekl, že ta nejneobvyklejší věc, která se mu stala, byla v době, kdy se potkali. Za Marií viděl zářící ženu, která ho směrovala k Marii. Marie se během tohoto vztahu otevřela a jako žena rozkvetla jako květina. Jejich vztah trval čtyři roky. Velmi se milovali. Poté umřel a Marie prožívala velkou ztrátu a smutek. Byla stále vdaná a o své ztrátě nemohla s nikým mluvit, a tak sama odjela na týdenní dovolenou. V zoufalství se jeden večer procházela temnou ulicí. Najednou uviděla světlo a poté se celá ulice rozsvítila. Stála tam ve světle a na mysl jí přišla věta: "Posmrtný život existuje." Poté se cítila lehčeji. Poprvé ve svém životě šla sama do baru. Tam jí řekl jeden muž, ateista, že když do baru přišla, myslel si, že vstoupil Bůh. Vyměnili si adresy a často jí tento muž píše, jak teď vidí ve všem Boha. Božské světlo může do nás vstoupit a osvobodit nás z nejtemnějšího vězení.
Zdroj - Diana Cooper - A new light on Ascension


Motto pro 22. leden

22. ledna 2011 v 2:38 | MUDr.Iveta a MUDr.Pavel Špatenkovi |  Motto dne
Mojí podstatou je síla, která stvořila celý vesmír. Jsem součástí přírody, jsem bytostí světla, která na přechodnou dobu vzala na sebe podobu lidského stvoření, aby mohla na tomto světě žít a poznávat se. Avšak nikdy nezapomínám, že nejsem jen mé tělo a má mysl, ale věčný duch. Nikdy nezapomínám, že světlo, ze kterého jsem stvořena, je mým jediným domovem.


Otékající levé víčko u dcerky

22. ledna 2011 v 0:06 | Marie Blankytná |  Dotazy a názory
ochranný obrázek
Dobrý den paní Marie,

předem Vám chci velmi poděkovat a pochválit Vaše webové stránky, které navštěvuji každý den, a pokaždé mě něčím osloví nebo s něčím pomohou.
Naposledy jsem se snažila pomoci své dceři s jejím problémem podle postupu uvedeného na Vašich stránkách (v říjnové rubrice - čipování lidí).

Má šestiletá dcera ....má v poslední době problém s levým očním víčkem, které jí přes noc natolik oteče  nebo se přeleží , že ráno má víčko zdeformované a "nakrabacené" natolik, že zasahuje do řas a tlačí při otevřeném oku. Podle zmiňovaného návodu jsem se po 3 dny snažila "čistit " její očíčko.  A opravdu, stal se zázrak, a jednoho rána se oční víčko opravdu "spravilo". Bohužel však netrvalo dlouho, a do 14 dnů se vše vrátilo do původního stavu. Netuším, co dělat dál, zda opakovat čištění nebo se smířit s tím, že jde o genetický vliv, neboť jsem si vzpomněla, že i má maminka se mi zmiňovala o podobných problémech s očními víčky, které přetrvávaly celý její život.

Mohla byste mi, prosím, s pomocí Vašeho duchovního průvodce poradit?

Děkuji Vám za radu a za Vaše úžasné stránky. X


Odpověď:

Přeji Vám klidný večer.
Kresbou jsem zjistila , že:
- příčina nepříjemnosti je v duchovní oblasti žití
- protože je to levé víčko- týká se to "minulosti", čili nějaké karmy
- karma vychází ze dvou neuzavřených a neočištěných dávných životů
- týkají se babičky i maminky.
Následuje popis obou karmických životů.

Současná matka děvčátka  může meditačně řešit tento život, protože její duše byla v těle tehdejšího dítěte.
Má odpustit sama za sebe své dceři i své matce vše, co bylo řečeno.
Očistit u dcery - na jejích jemnohmotných tělech i na čakrách - nedostatek lásky, soucitu, lakotu.

Meditace na odpuštění najdete i na blogu, v rubrice meditace.
Přeji Vám, aby se Vám podařilo všechno očistit. M.

Motto pro 21. leden

21. ledna 2011 v 2:27 | MUDr.Iveta a MUDr.Pavel Špatenkovi |  Motto dne
Seznávám, že láska není emoce, ale vnitřní stav, který je spojený s klidem a zastavením povrchního myšlení.

Absurdní setkávání

21. ledna 2011 v 0:39 | Bohumila Truhlářová |  Moudrosti od různých autorů
A jací muži mě potkávali? Co v minulosti žili? Samé absurdity… jen jsem to v okamžiku setkání s nimi nevěděla.
S každým mi už od první chvíle něco nehrálo, rozum napovídal, že to vůbec není ono, ale já jsem nedbala. Dělala jsem, co "plochého" jsem uměla - snažila jsem se to s nimi nějak zvládnout.   
            Kde byla láska u těchto mužů? V dosud neprojeveném stavu. Otisk nepochopení pravdy, egoismu, ale třeba i násilností, neomalenosti, přehlíživosti i omezenosti jim čouhal z bot. A já jsem dlouhé roky nedala pokoj - žila jsem "plošně" - a stále jsem si "ploché lidi" z Vesmíru k sobě přitahovala. Nežli jsem se vznesla nad desku stolu do Lásky, právě tací lidé k mým energiím patřili!
Dnes když o tom přemýšlím, tak se klaním před dokonalostí vesmíru, který mi přihrával vskutku těžký kalibr povah, kdy snad jenom blázen by neviděl, že s nimi něco není v pořádku. A protože já jsem taky nebyla v pořádku, pěkně jsme k sobě pasovali: boj mohl začít. Dokud jsem "byla přilepená na ploše" (nedala jsem si hodnotu, nevěřila jsem v dobro na 100%), neměla jsem šanci z hrubých energií vybřednout. Co mi pomohlo plochost žití zvládnout? Práce na sobě. Stálé hledání smysluplnosti žití, nepřehlédnutí jediné nápovědy co zlepšit a vykovat nově… touha po lepších věcech tak velká, že se nemohlo nic jiného stát, nežli jsem desku stolu - plochost žití - opustila.
            A koho jsem si k sobě přitahovala, když jsem byla na "ploše"? Posuďte sami. Přečtěte si několik příběhů o minulosti "mých" lásek a závěr si udělejte sami.
1. V životě, kdy mě jako domnělou čarodějnici vezli nahou na káře k hranici a tam mě posléze upálili, se vyskytovali dva muži. Jeden z nich byl panovník, který tenkrát inkvizici na své území povolal, aby vyčistila území, které spravoval "ode všeho zlého". Byl to člověk bez přístupu k citu. Aby se zamyslel nad tím, že i druhý člověk něco cítí, to bylo nad rozsah jeho představ. Viděl jenom sebe. Upadl do představ hrozby zvenčí… a už se vezl. Vraždy plánoval, schvaloval, vytvořil pro ně na svém území podmínky. Nebylo mu cizí vůbec nic, co se týče "zatočení s tím, co on prohlásil za nežádoucí". A taky dělal to, co se mu hodilo do krámu: že bral odsouzeným majetek, považoval za samozřejmost. Chtěli-li byste si s ním popovídat o pravdě a lásce, padla by kosa na kámen. Pravda byla jediná: taková, která vyhovovala jemu. A láska: ta měla přijít a vyčistí zemi od všech čarodějnic… Cítíte z jeho postojů ego až na půdu, blud a demagogii? Ano. A věříte, že kulisy se mění a podstata nás lidé zůstává stejná? Neprůstřelným demagogem je i nyní.
S tímto člověkem mám i další zážitek z minulosti: přichází jako voják s dalšími muži do našeho obydlí před dvěma tisíci lety. Vrhám se mu k nohám se slovy: "Zabijte mě, ale jeho nechte." Vím, co přišli udělat. Zabít mi muže. Voják mě odhazuje stranou se slovy pohrdání, se ženou se vůbec nebude zahazovat, nestojím mu za jediný pohled. Manžel, probodnut jejich meči, mi umírá v rukou.
2. V době upalování domnělých čarodějnic tam figuroval ještě jeden muž: kněz - povýšený nad všechny lidi kolem. Jak obyčejné a malicherné se mu zdály jeho ovečky! …a on se cítil přímo svatým. Potřeboval lidi, aby je mohl ovládat. Jejich stádnost mu vyhovovala. Proto se mu vůbec nepříčilo být hlavním, nejvyšším a vlastně jediným, kdo čistotu či bezbožnosti dušiček posuzoval. Přinesl s sebou "řád poznání" (systém mučení) k odhalení čarodějnic. A že si nenechal ujít jediné mučení ubohých panen a při tom se nikým neviděn sexuálně ukájel? Že snad byl i nemocný až psychopatický? A víte, že se dosti "ujetě" projevoval i v tomto životě?
 Pokračovala-li bych dál, bylo by to s výčtem lidí, kteří mě v současném životě potkávali, stejné. V práci, ve svém okolí, všude… stále tam nebyla Čistota vztahů taková, po které jsem tolik toužila.
            Zdá se vám to absurdní, jaké hrubé nátury jsem si k sobě energeticky přitahovala? Nebojte se, v tomto životě už nikoho nevraždili, neznásilňovali - pokrok ve smyslu zvládnutí určitého dílu učiva učinil každý z těchto pánů. Ale svým založením na tom byli stále tak, že jsme se nemohli společně smysluplně naladit. Nepatřila jsem k nim coby jejich partnerka.
A kdybych si dala větší hodnotu, viděla bych to na první pohled. Ale protože jsem žila v pomýlení takovém, že pro vybudování pěkného vztahu stačí, aby muž byl alespoň trochu k duchovnu směřující, byla to jedním slovem hrůza.
A tak už i prakticky vidíte, že čistota muže smí k ženě přijít teprve tehdy, když se odpoutá z omezenosti a "mysl upře nahoru."

A jestli je tato moje zkušenost nějak výjimečná? Ale kdepak! V plochosti žití jsme na tom všichni podobně. A navíc se nyní objevuje stále více lidí, kterým se informace tohoto druhu otevírají. A ti jen pak potvrzují slova, která zde píši. Jako např. paní E., která mi dovolila její příběh zveřejnit.

sem vdaná, říká paní E. V manželství byly i hezké chvíle, ale dost často jsem si připadala jako otrok. Nechala jsem sebou manipulovat, ponižovat se a zotročovat. Dostala jsem se i do minulých životů. V jednom z nich jsem zažila, jak mou rodinu brutálně vraždili žoldáci. Mně nechali a vedli prodat do otroctví. Bylo mi asi deset let. Spolu se mnou tam byly ještě další děti. Vedli nás na provaze za povozem, na kterém seděl i můj současný muž. Provaz jsme měli uvázaný na obojku u krku. A muž se tam tenkrát bavil tím, že nám házel placky k jídlu. Hluboce jsem ho nenáviděla. On to vycítil a tak mou pozici ztížil tím, že mi svázal ruce a já musela ty placky chytat jenom ústy. To mou nenávist ještě zvýšilo. Ostatní děti se se mnou o své kousky dělily, ale samy měly málo. Málem jsem umřela… Jeho počínání zarazili až žoldáci, protože nechtěli, abych zemřela - unikl by jim tím zisk z jednoho otroka. Vlastně mě v poslední chvíli zachránili tím, že mě od muže odloučili.
Bohužel ve mně zůstalo, že mě někdo zachrání. A také hluboký pocit těch občas házených placek. Tak se ke mně celý současný život můj muž choval: vždy jsem musela prosit, aby mi přispěl na domácnost. Nikdy nedal sám od sebe, vždy měl nějakou logickou výmluvu - potřebovat opravit auto, chatu, koupit větší auto, dává peníze do svých drahých koníčků…
Celý svůj život cítím jako boj o přežití.
Co se týká financí, tak téměř stále živořím. Jsem vlastně ke svému muži stále přivázaná tím obojkem a on se mnou zachází jako s otrokem - stejně krutě jako tenkrát. Mně je vedle něho špatně, celé moje tělo se bouří… a žiji s ním už několik desetiletí.

Kde se "plochost života" vzala? Proč se se vztahy tolik trápíme a ne a ne se v nich vyznat? Víte, že toto všechno co píši - příběhy nás všech na Zemi - mají přímou vazbu na dobu Ježíše Krista - kdy jsme jako lidstvo znehodnotili jeho poselství, poslali jsme ho s Jeho učením k šípku, pramálo nás zajímalo, jak to s Láskou mezi lidmi skutečně je? Kristus víc dělat nemohl… a hrstka věrných, vědoucích a statečných lidí kolem něho učení v plné míře nezachránit nedokázala. Někteří i položili život - jako např. můj muž tenkrát. Síla napřená proti nám byla větší, nežli jaké jsme byli schopni odolávat…

Ale protože víme, že žádná situace není konečná, žijeme návaznost na minulost: všichni bez výjimky se můžeme zasadit o lepší zítřky! Muž, který byl tenkrát můj manžel, já i vy… Každý zde teď na Zemi máme své nezaměnitelné místo. Teď jen zbývá pochopit, jak dobru pomáhat. A potom začít… a už nikdy s prací na sobě nepřestat. Abychom si nemuseli povídat jaké je to, když láska není, ale žili jsme čistý stav jako lidé kolem Ježíše před dvěma tisíci lety - vykročili jsme cestou ke štěstí…

Zdroj:http://www.cestastesti.cz