O dávání

25. března 2011 v 6:12 | Marie Blankytná |  Duchovní literatura
KAHLIL GIBRAN - PROROK - O dávání.

Co je váš majetek jiného než jen věci, které uchováváte a střežíte ze strachu, že byste je mohli zítra potřebovat?
A co je strach z chudoby než chudoba sama ? Není obava ze žízně, když je studna plná, samotnou žízní, jež se nedá uhasit?
Jsou ti, co dávají málo z mnoha, které mají - a rozdávají jen proto, aby se jim dostalo uznání a jejich skrytá touha mění dary v cosi ošklivého.
A jsou ti, co mají málo a rozdají to všechno. Ti věří v život a v štědrost života a jejich pokladnice není nikdy prázdná.
Jsou ti, co rozdávají s radostí a radost je jim odměnou.
A jsou ti, co rozdávají s bolestí a bolest je jejich křestem.
A jsou ti, co dávají a neznají bolest rozdávání, nehledají radost, ani nerozdávají s pocitem vykonaných zásluh, rozdávají, jako když ve vzdáleném údolí myrta vydechne svou svěží vůni do vesmíru.
Prostřednictvím takových promlouvá Bůh a zpoza očí se usmívá na zem.
Je dobré dávat, jste-li požádáni, ale lepší je dávat bez požádání, z pocitu porozumění, a pro ty, kteří mají ruce otevřeny, je hledání někoho, kdo bude přijímat, větší radostí, než dávání.
A je snad něco, co byste měli odepřít?
Vše, co máte, by mělo být jednoho dne rozdáno. Proto dávejte hned teď, doba rozdávání přísluší vám, nikoliv vašim potomkům.
........A vy přijímající - vy všichni jste přijímající - nezvažujte nijak hodnotu vděčnosti, jinak spoutáte pevným jhem sebe i toho, kdo dává.
Raději se vzneste s dávajícím na jeho darech jako na křídlech.
ROZVAŽOVAT O SVÝCH DLUZÍCH TOTIŽ ZNAMENÁ POCHYBOVAT O ŠTĚDROSTI, JEŽ JE ZEMÍ OTEVŘENÉHO SRDCE PRO MATKU A BOHEM PRO OTCE.