POCHOPÍŠ,AŽ BUDEŠ VELKÁ

17. května 2018 v 10:19 | Marie Blankytná |  Moudrosti od různých autorů
JE KNIHA, KTEROU NAPSALA PSYCHOLOŽKA VIRGINIE GRIMALDI - jsou to její zkušenosti a postřehy z prostředí domova pro seniory,který má název TAMARIS . NERADA PŘICHÁZELA A NERADA A SE SLZAMI V OČÍCH ODCHÁZELA.
...........................................................................................................................................................

Výtažek z rozhovoru s klientkou Marylin, které lékař oznámil, že trpí nemocí s názvem Alzheimer

"Netrápí Vás to, neštve ?
Ani jedno, ani druhé. Nemám na to právo. Ta nemoc mne postihla až na konci dlouhého života. Spousta lidí tu šanci nemá. Na druhou stranu mne to děsí.
Mám strach, že přijdu o všechny vzpomínky. Je mi fuk, že si nevzpomenu, co jsem jedla před hodinou, ale bojím se, že zapomenu, jakou obrovskou radost jsem prožívala při narození každého svého dítěte.
Bojím se, jakou velkou radost jsem prožívala, když jsem se s nimi mazlila, konejšila je, viděla jejich úsměv...Bojím se, že zapomenu na š'tastné obličejíčky vnoučat, když si hrála u mne na zahradě pod třešní.
Bojím se, že zapomenu na něhu v očích svých rodičů.
Držím se těch vzpomínek ze všech sil a doufám, že nemoc odnese napřed nějaké jiné, protože nemám jinou možnost, než jí je dát.
Víte, že mne zvolili také MISS BABI ? Porotu si získala moje radost ze života a můj optimismus a nějaká nemoc s nevyslovitelným jménem na tom nic nezmění.
LIDÉ ŘÍKAJÍ, ŽE STÁŘÍ JE HRŮZA, JÁ MYSLÍM, ŽE JE TO ŠTĚSTÍ.ČEST, KAŽDÉMU SE HO NEDOSTANE. A TAKÉ JSEM PŘESVĚDČENÁ, ŽE TO NENÍ JEN TAK PRO NIC ZA NIC. I KDYŽ JE TO TĚŽKÉ.
Jak to myslíte ?
KDYBY BYLO STÁŘÍ PŘÍJEMNÉ, NIKDO BY NECHTĚL, ABY PŘESTALO. aLE. PROTOŽE JE KRUTÉ, ŽIVOT ZTRÁCÍ NA PŘITAŽLIVOSTI.
STÁŘÍ BYLO VYNALEZENO, ABY SE ČLOVĚK ODPOUTAL OD ŽIVOTA.
Přestala jsem si psát poznámky. Mohla bych Maryline poslouchat celé hodiny a vůbec bych si nevšimla, že čas rychle běží. Působí na mne jako pléd, kterým jsem přikrytá, jako teplá čokoláda v jedné ruce a jako pěkná kniha v druhé.

.....................................................................................................................................................


Tato kniha je určena jak starším, tak mladším. Každý v ní najde poučení pro sebe, pro svůj přístup k sobě , k rodičům, k dětem. Každý v ní najde nějaké poučení, nebo se aspoň zamyslí nad mnoha věcmi. Přečetla jsem ji jením dechem.
Končím japonským příslovím, které říká:

.............." ŽIVOT JE STEJNĚ DLOUHÝ, AŤ UŽ HO PROZPÍVÁME, NEBO PROPLÁČEME. "

......................................................................................................................................................